Ráda bych se s vámi podělila o své životní zkušenosti a o to, jak jsem si musela přiznat, že existuje něco mezi nebem a zemí.
Jednoho dne jsem byla se svým, tehdy 2,5letým, synem u kamarádky na chalupě. Den byl jako každý jiný – smály jsme se a vymýšlely nové nápady pro naše podnikání. V té době jsem byla výkonná, racionální a neustále zaměstnaná myšlenkami.
O tom, že existuje i něco jiného jsem neměla ani tušení…
Když na ten den vzpomínám, vidím ho dodnes jasně. Sluneční paprsky prosvítaly listím, vzduchem se šířila vůně čerstvě posečené trávy a smích nás naplňoval radostí. Byla to idylka, kterou jsem si užívala, aniž bych tušila, že mě čeká setkání s něčím, co přesahuje mé dosavadní chápání světa.
Večer, když se denní ruch utlumil a chalupa se ponořila do ticha, jsem si šla lehnout. Můj syn spal klidně ve své postýlce vedle mě. Usínala jsem s pocitem klidu a spokojenosti. O to větší bylo mé překvapení, když mě uprostřed noci probudila náhlá, intenzivní bolest.
Ta bolest byla jako neviditelný dotek, něco nevysvětlitelného. Lekla jsem se, když mi něco zmáčklo bradavky, a koutkem oka jsem zahlédla stín, který se mihnul místností. Moje první myšlenka byla na syna.
Jediné, co jsem dokázala, bylo říct: „Nebuď mi syna a jdi pryč.“ A pak, jako by se nic nestalo, jsem klidně usnula. V hloubi duše jsem tušila, co to bylo, ale mé racionální já hledalo logické vysvětlení.
Ráno jsem se svěřila kamarádce, že mě v noci vzbudil duch, a sama jsem byla překvapená. Já, která jsem na tyto věci nikdy nevěřila a vždy si všechno dokázala zdůvodnit, jsem najednou stála tváří v tvář něčemu nevysvětlitelnému. Byla jsem zaskočená, ale zároveň klidná, jako bych to už někdy zažila.
Moje mysl nemohla tento zážitek popřít ani jej logicky vysvětlit, jak jsem byla zvyklá.
Od té doby se duch zjevoval synovi mé kamarádky, takže jsem souhlasila, že budu přítomna, když ho s láskou někdo vyprovodí pryč. Žádný duch nemá zůstat zde, patří do světla.
Tento moment pro mě znamenal zlom. Otevřel mi oči a přiměl mě pochopit, že svět není jen to, co vidíme a co si můžeme racionálně vysvětlit. Bylo to jako otevření dveří do nové dimenze, kde existuje něco víc mezi nebem a zemí. Od té doby vnímám svět jinak.
Jak jste vy zjistili, že existuje něco víc, než nás učili? Že existuje něco mezi nebem a zemí?
Jakou cestou jsem se dále vydala si můžete přečíst v následujícím článku: Zkušenosti s Kvantovou fyzikou v každodenním životě/kvantováním>>>.
